Původ brambor můžeme najít až v Andách na hranici Bolívie a Peru u břehů jezera Titicaca. Odtud se k nám brambory také dostaly.
U nás své jméno brambory získaly ze slova bamboly. Starodávného označení pro hlízu a nebo také podle místa odkud k nám docestovaly čímž je Braniborsko.
Obyvatelé Jižní Ameriky je kultivovali a vymysleli mnoho pochoutek. Jednou z oblíbených jsou takzvané Jalca Chipsy které jsou předchůdci těch našich. Zajímavé také je, že uvaření jednoho hrnce brambor původní obyvatelé ( Inkové) používali jako jednotku k měření času.
Do Evropy byly brambory přivezeny okolo roku 1570 a názory na zásluze o tomto činu se rovněž různí. Jednou z možností je, že tak učinili pánové Walter Rateigh a Francis Drake kteří se plavili pod anglickou vlajkou za Královny Elizabety 1. Více pravděpodobnější však zůstává, že brambory přivezl Španěl Jimenez de Quesada který se v tamních vodách plavil dříve.
K nám do Čech se brambory dostaly roku 1632 avšak ve větší hojnosti byly pěstovány až po roce 1770 kdy byl velký hlad a díky bramborám mohli lidé přežít. Názvů pro brambory od těch dob přibývalo a snad žádná jiná rostlina nebyla pojmenována tolika způsoby.
Mezi nejznámější brambory u nás patří zemák, zemják, krumpel, kobál, kobzol, erteple, lilek, bandur, babče či zemské jablko. Takže se není co divit, že nám brambory tolik chutnají.




